Jeden den v ráji / One day in Paradise

For ENGLISH click here

Původně jsme si chtěli vyjet za předvánoční atmosférou do některého z německých měst. Čím víc jsme ale výlet na vánoční trhy plánovali, docházelo nám, jak oba nesnášíme davy a komerční lákadla. A tak jsme se vydali někam, kam v tuhle roční dobu moc turistů nejezdí. Není divu, jednak je tam zima, a hlavně jsou všichni na těch trzích! 🙂

_mg_2772

Český ráj to je nejen na pohled, ale i jménem. Moc jsme si nelámali hlavu s brzkým vstáváním – což ostatně neděláme nikdy – a někdy kolem 10 ráno jsme si teprve začali chystat svačinku do baťohu. Venku bylo nádherně, jasno, slunečno a sotva pár stupňů pod nulou. Zkrátka krásná zimní sobota, jako stvořená na zdravotní procházku a hlavně ideální pro focení. Honza s sebou nadšeně táhne všechno fotografické vybavení, které vlastní, a tak si to kolem 11 už šineme po Jižní spojce. Kupodivu prázdné. Směrem na Mladou Boleslav zastavujeme na pár minut pro snídani – jo, je skoro poledne – a fičíme dál. Naším cílem je Hrubá Skála. Jednak proto, že je tam krásně, a zčásti kvůli Honzově nostalgii. Už pár měsíců poslouchám, jak tady byl kdysi se školkou v přírodě ubytovaný na hradě a že je tam krásně a z vyhlídek kolem hradu vidí člověk nejen rozmanité pískovcové skalní útvary, ale i desítky kilometrů vzdálené hory a města.

_mg_2774-kopie

A tak jsme tu. Na Hrubé Skále. Na parkovišti u hradu zaplatíme 80Kč za dvě a více hodin parkování a vyrážíme. Je tu trochu sněhu a ledu, takže my, paka v teniskách, máme občas co dělat, abychom udrželi rovnováhu. To platí hlavně v momentech, kdy se škrábeme na vyhlídky po strmých schodištích vytesaných do skály. Klouzalo to. Velmi. Přežili jsme. Velmi. 🙂

_mg_2768

Nejdřív jen tak na skok šplháme na Prachovnu, pískovcovou skalní věž, kde se dovídáme, že byla postavena čistě z toho důvodu, aby z ní nepřátelé nemohli hrad ostřelovat. Tady Honza zjišťuje, že si doma nezapomněl vůbec nic… kromě paměťové karty do foťáku.

_mg_2731-kopie

Krade mi tedy mou z malého kompaktu. Ne, že by mi to nějak extra vadilo, mě na focení v mrazu stejně moc neužije. Obecně mě na mráz moc neužije. Ale je tady tak krásně, že si ho zatím snažím nepřipouštět…

_mg_2826-kopie

Opatrně a pomaloučku se přesouváme po zamrzlé stezce k rozcestí Adamovo lůžko, odkud pokračujeme na Zámeckou vyhlídku. Krásnější výhled na zámek Hrubá Skála a přilehlé pískovcové skály jsme si nemohli přát.

img_20161203_132125-kopie

Honza vytahuje stativ, kamerku, stativ na kamerku, foťák, mobil, ovladač a já… já vytahuju svačinu, protože jsem to já. A takový výlet bez svačiny je prd výlet, žejo. Po půl hodině stání na místě přestávám věřit, že jasné slunce vydává vůbec nějaké teplo. Spíš jen tak svítí a je mu fuk, že já dole mrznu. A tak dřepuju. Stepuju. Tancuju. Znovu dřepuju. Honza se mi směje. Nezájem, dál dřepuju. Přece nezmrznu jen proto, že jsem si našla fotografa, hahaha… 🙂

_mg_2748

Balíme fidlátka právě včas, abychom se při odchodu z vyhlídky minuli s početnou skupinkou německých turistů. A vida! Ti asi přijeli z těch měst, kam jezdí během adventu všichni Češi.

_mg_2745-kopie

Lesem jako z pohádky přecházíme na poslední krásnou vyhlídku, Mariánskou. Cestou míjíme pomníček horolezců, kteří na místních skalách zahynuli, ale až k němu nejdeme. Je tam plno lidí a myslíme si, že i pohledem na skály můžeme dost dobře vzdát horolezcům hold, ať už stojíme kdekoli.

img_20161203_140036-kopie

Mariánská vyhlídka, ze které jde vidět i slavná zřícenina hradu Trosky, je kupodivu prázdná, a tak následuje další instalace stativů, nastavování foťáku a dlouhé, DLOUHÉ čekání na perfektní záběr.

_mg_2825-kopie

Mezitím zkoumáme skály kolem, uděláme hezkou fotku slovenským důchodcům a partě mladých skautů na výletě. Jsme rádi, že jsme nejeli do Německa na adventní trhy.

_mg_2767

Je tady tak ticho, že nás občas z tichého rozjímaní vytrhne jen ojedinělý ptačí zpěv nebo německo-anglické halekání německých turistů.

_mg_2822

Po nějaké době už mě nehřeje ani dřepování ani tancování. Ani Slunce, protože jak odpoledne pokročilo, vytratily se i poslední teplé paprsky a já jsem promrzlá na kost. Honzovi zima není, protože jemu není zima nikdy. Asi ho hřeje mládí a láska. V tom případě jsem já stará a opuštěná, hehe…

_mg_2816-kopie

Cestou zpátky, když dokloužeme k autu, kupujeme ještě dvě turistické známky pro maminku do pergoly, a skáčeme do auta, abych úplně nezmrzla. V autě topím naplno, takže musí chudák Honza občas přes mé protesty vystrčit hlavu z okýnka, aby se úplně neuvařil.

img_20161203_152853_1

Samotná rekreace, nepočítám-li cestu autem, trvala asi tři hodiny. Ale víte co? I když jsem zmrzlá a ještě teď trochu drkotám zubama, bylo tam nádherně. Moc dobře už chápeme, proč se Český ráj zmiňuje ve státní hymně a ani trochu nelitujeme, že jsme se vykašlali na Německé vánoční zfanatizované davy, ženoucí se za svařeným vínem a děsivými čertovskými maskami.

_mg_2787-kopie

A tak nám tři hodiny v ráji zajistily dostatek pozitivní energie na zvládnutí předvánočního shonu. Kdo ví, kdy stihneme další výlet, ale do té doby vás budeme zásobovat fotkami z Karlíka a okolí. A to taky stojí za to! 🙂

Tak ahoj příště!

 

ONE DAY IN PARADISE 

The original plan was we will go to one of those famous German Christmas markets, to feel the atmosphere. Planning this we trip we realized, how much we both hate crowds and commercial enticements. So we went to a place, where you won’t find many tourists at this time of the year. No wonder. It’s really cold there and also, all people are on those Christmas markets, remember!
_mg_2772
It doesn’t only look like a Czech paradise, it’s also Paraside by its name. As usual we didn’t bother with getting up early – we never do – and around 10 AM we started to pack the snack. The weather was amazing, clear sky, sunny, and only few degrees below zero. Simply beautiful winter Saturday like it was made for healthy walk and idealy for a photographing too. John enthusiastically packed all his photo-things so at 11 AM we were finally on the road – surprisingly empty road. Near to Mladá Boleslav we stopped for a quick breakfast – yes, it was almost noon – and then we went on. Our goal was Hrubá Skála. Mostly because it’s wonderful nature there and also because John’s nostalgia. I have listened for a few months now about how he used to be here with his kindergarten class and how they lived in the Hrubá Skála castle and how you can see far far away cities and mountains from the top od those sundry sandstone rocks around the castle.
_mg_2774-kopie
So here we are. At Hrubá Skála. At the parking lot next to the castle we paid 80 CZK for two or more hours of parking and we could go. It’s a little icy and snowy, so us – fools with sneakers – we had a hard time to walk normály and keep some level of dignity and balance. It was especially hard when we were trying to climb steep icy stone stairs carved into the rocks. It was slippery. Like really slippery. We survived. Like really survived. 🙂
_mg_2768
At first, we climbed at the top of Prachovna, the sandstone rock tower, where we found out it was bulit simply to protect the castle from bobmarding. They believed that if they will have something bulit here, enemies won’t come here cause they will think something like „oh, well, this place is reserved, we will go somewhere else. And it probably worked like this. Anyway, John also found out, he didn’t forget to pack anything… except his memory card…
_mg_2731-kopie
So he stole mine from my small digital camera. Not that I would mind a lot, I don’t like taking photos while it’s freezing anyway. I don’t really love the freeze in general. But it’s so beuatiful here that I’m trying not to admit it…
_mg_2826-kopie
Carefully and slowly we moved across the frozen path to the crossroad called Adam’s bed, where we continue from to Castle View. They say it’s the prettiest Hrubá Skála castle view here and we really couldn’t find better view at the sandstone rocks and the castle.
img_20161203_132125-kopie
John pulled out the tripod, GoPro camera and the tripod for this camera, mobile phone, remote, and I… I pulled out the snack, because it’s just me. And everybody knows, that the trip without the snack sucks, doesn’t it? After half an hour standing at one spot I gave up all my beliefs in warmth of sunlights. It’s just shinig like that and it doesn’t give a shit about me freezing down there. So I do squats. I won’t freeze to death just because I love a photographer, do I? Hahaha… 🙂
_mg_2748
We packed everything just on time to pass a big German group. Well, well! Look who came to Czech to escape from crowded German Advent towns.
_mg_2745-kopie
Thru the fairytale forest we moved to the last view called Mariánská. On the way we passed memorial of climbers who passed away on the rocks in this area, but we didn’t go near the memorial. There were lot of people and we think we can pay a tribute to all climbers with a simple thought from wherever we stand.
img_20161203_140036-kopie
The Mariánská view where you could see even the famous ruin of Trosky castle from, was surprisingly empty and so we immediately set up tripods, set cameras and we waited for a long, LONG time for a perfect shot.
_mg_2825-kopie
In the meantime we explored rocks around and we took a nice photos of Slovakian pensioners a of a scout group. We were glad we didn’t go to Germany!
_mg_2767
It was so silent there that the silence was from time to time interrupted only by a birdsong or German-English howling of German tourists.
_mg_2822
After some time not even doing squats or dancing couldn’t keep me warm. Neither the sun, cause as the afternoon progressed, all sunlights disappeared and I was chilled to the bone. John wasn’t cold, because he is never cold. Perhaps love and youth keep him warm. But in that case I am an old and lonely, hehe…
_mg_2816-kopie
On the way back, when we slided to our car, we bought two tourist hallmark for my mom ti hang it in our pergola. Then we jumped in a car so I wouldn’t freeze completely. I let the car heating on max so poor John had to pull his head out of the window like a dog few times so he wouldn’t boil in his own juice. 🙂
img_20161203_152853_1
The recreation itself – if I’m not counting time spent in a car – took about 3 hours. But you know what? Even though I’m frozen and chilly, it was wonderful there! We really understand now why is this place mentioned in the Czech anthem and we are not sorry at all that we didn’t go to visit German fanatical crowds trying to get all the mulled wine and vixenish masks.
_mg_2787-kopie

And so those three hours in the Czech Paradise brought us enough positive energy to handle  the Christmas rush. Who knows when we will have time for another trip, but until we will, we will keep you posted with photos of Karlík and its surroundings. It it’s worth it too!

See you next time! 🙂

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s