V zemi upírů, cikánů a jedovatých hadů / In the land of vampires, Gypsies and venomous snakes

For ENGLISH click here

Hned na úvod musím podotknout, že jsme z těch tří neviděli ani jedno. Alespoň ne přímo. Při svém letním putování jsme projeli Rumunska jen malý kousek a zcela úmyslně objížděli velká města a prchali mimo civilizaci. Stereotypy nás ale provázely celou dobu, leč občas velmi pokoutně a nenápadně. Takže jak je to s těmi upíry v Rumunsku?

REPELENT, FENISTIL, PANTHENOL…

Jedovatého hada jsme nepotkali ani jednoho, ačkoli varováni jsme byli opakovaně a mnohokrát. Kéž bychom ale při balení věděli, jak moc se nám budou hodit lahvičky plné odpuzovačů, zklidňovačů a chladičů! Stresovali jsme kvůli hadům a klíšťatům, abychom byli nemilosrdně žráni, okusováni a bodáni mračny nenechavých komárů. Vážně, klíšťat se v Rumunsku nebojte, přes samé komáry si jich beztak nevšimnete. Stejné je to se zrádným horským sluncem. Já samozřejmě vím, jak jsme zoufale neprozíraví, ale stejně… věřte mi… v Banátu na kopcích fouká a to teplo se prostě nezdá tak šílené… dokud nemáte ramena v jednom ohni a nos vám nesvítí na cestu jako sobu Rudolfovi. Zkrátka a jasně, máte-li pocit příjemného tepla a osvěžujícího větříku, vězte, že je i tak výheň a nesmírné parno a spálíte se i po několikerém namazání. Namazání krémem! Je mi jasné, že mazat je třeba i vnitřně, ale budete se divit, to taky nefunguje. 🙂

Pouček by se tady uplatnila spousta. Nelehejte si v noci pod širák k řece. Nesviťte v otevřeném stanu, když je venku už tma. Nelehejte si zpocení do vysoké trávy. Nesedejte si na hliněné hromádky – hned z několika důvodů, jež si každý jistě domyslí – sic to nikdy není hlína. A konečně poslední poučka. Když maminka volá, ať si nezapomenete repelent, a vy nad tím mávnete rukou, buďte si jistí, že budete po zásluze vesmírem potrestáni. Ne za to, že nemáte repelent, ale protože maminka má vždycky pravdu!

UPÍŘI NEŽIJÍ V BANÁTU!!!

Korunu za každý dotaz před i po dovolené v Rumunsku na téma “a vy jako jedete lovit upíry, hahaha”. Já chápu, že ne každý ví, kde v Rumunsku upíři žijí, ale probůh, lidi, notak! Nejezdím do Itálie na pizzu, v Irsku jsem nebyla za leprikóny, ve Francii nehodlám dlabat jen žáby a rozhodně do Německa nejedu na Octoberfest. Ale jo, v Číně jsem se cpala nudlemi a v Amsterdamu nevynechala návštěvu coffee shopu. Každopádně upíři žijí v Transylvánii. Víte, co myslím, Drákula, kápě s vysokým límcem, líté davy s planoucími pochodněmi a vidlemi, tajuplné zámky na vrcholcích zalesněných kopců. Tam jsme nebyli. Tam pojedeme příště. A pokud nějakého upíra uvidíme, stejně vám ho nevyfotíme, protože jsou na fotkách neviditelní. Tak!

KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ

Hráli jsme si hodně. Třeba Fialové historky, což jsou Černé historky, jen s upírskou tématikou. No dobře! Nechali jsme se malinko unést, ale jinak žádní upíři, fakt… Zato jsme rozvíjeli kreativního ducha při hře na rýmy. První nadhodil slovo, a další měli říkat slova, která se na něj rýmují. V praxi to vypadalo takto:

“Marakéš”… dlouhé ticho… záchvat smíchu… konec hry.

Hodně jsme hráli i karty, ale vzhledem k tomu, že jsme po pár dnech zjistili, že i blbá piková dvojka je téměř schopná zapříčnit rozpad vztahu či rodinný rozkol, raději jsme chodili s herbářem na malé poznávací vycházky. Přeci jen nám to prospívalo víc, nežli karban.

A NAŠLI JSTE TY CIKÁNY?

No, našli jsme Rumuny. Nevím, nakolik je politicky korektní označovat Rumuna za cikána či opačně, ale… Jako… Jo, asi… Našli, no… Pamatujete si článek o lázních v Herculaneu? Takže tak…

JSME TURISTI, CO NESNÁŠÍ TURISTY

Jestli nás rumunské putování něčím zklamalo, tak rozhodně chováním našich krajanů turistů, kteří byli také ubytovaní v Rovensku. Na rozdíl od nás ale neměli vlastní chatičku, ani se nestarali hezky sami o sebe, nenosili si vodu v kýblech z napajedla, nevařili, nemyli se v lavoře a nebyli bez elektřiny.

Naopak, přijeli si do Rovenska bydlet k místním hodným, ochotným domorodcům, v očekávání pětihvězdičkového hotelu, snídaně do postele a bezbřehé úslužnosti místních dobrých lidí. Správně tušíte, že museli čelit podmínkám mnohem skromnějším a daleko méně luxusním, z čehož byli značně frustrovaní. Frustrovaní jsme byli později i my, protože takovou neúctu, nulový respekt a vyloženě drzost a ryzí buranství jsme asi ještě nezažili. Nezřídka padaly v hospodě na návsi nahlas na adresu místních obyvatel hlášky jako: “Ty vole, ona (hospodská/prodavačka) má otevřeno jenom od pěti do osmi? To je hnus, jak oni tady pracujou tři hodiny denně, a pak se doma čumí na telenovelu, hned bych jim ukázal, jak se maká, lemry líný!”  Že má paní statek, tudíž hromadu dalších povinností, a k tomu bandu tupých turistů k obskakování, jim asi v tu chvíli vůbec nedocházelo.

Byli jsme z toho docela smutní, ba dokonce tak smutní, že když nás místní omladina večer pozvala na panáka domácí slivovice do centra – jo, před hospodu – , Honza si solidárně – přímo hrdinně – jednoho dal. Lehce zezelenal, diplomaticky se optal, zda je v ní kromě švestek ještě něco jiného, a když zjistil, že ne, mile podotkl, že je jiná, než ta naše, ale taky moc dobrá. Kluci byli za chválu moc rádi a sami toho vypili tolik, až jsme si připadali opilí za ně. Tady ale prý kluci pijí od brzké puberty, takže pár panáků je pro šestnáctiletého výrostka naprostá pohoda. A tak jsme tam pod lípou u poštovní schránky v centru Rovenska navazovali přátelské vztahy a nechápali, jak může někdo hanit tak srdečné, lidské a vřelé hostitele.

Sečteno podtrženo, do Rumunska se jistě vrátíme, rádi bychom do hor Transylvánie, ale kdy, to nevíme. Tím končí naše putování Banátem a vracíme se na nějaký čas ke krásám domácím, tedy českým. Věříme, že se vám budou líbit i ty, jelikož doma je doma, a kdo cestuje, ten ví, že je v Česku i bez moře překrásně!

Tak ahoj a brzy zase napíšeme…

IN THE LAND OF VAMPIRES, GYPSIES AND VENOMOUS SNAKES

Right on the start I have to say that we didn’t see any of those three things. At least not directly. During our summer traveling we explored just a little piece of Romania and we were deliberately avoiding big cities,we were running away from the civilization. But the stereotypes were with us all the time even though they were sometimes very quiet and inconspicuous. So how are those vampires in Romania?

REPELLENT, FENISTIL, PANTHENOL…

We haven’t met any venomous snake, not even one, although we were repeatedly and many times warned. If only we remembered to pack all the medecines for cooling down swellings, repellents,etc…! We were terrified of snakes and ticks, but instead we should have panic about biting, nibbling and stabbing of irritating mosquitos. Seriously, don’t be scared of ticks in Romania, you won’t even notice them because of all those mosquitos anyway. And it’s the same with treacherous mountain sun. Of course I know we were stupid but still… believe me… it’s really windy on the hills in Banat so the heat doesn’t seem to be so intense… until your shoulders aren’t burning and your nose isn’t red like the nose of Rudolph the reindeer. Anyway, if you can feel pleasant warmth and refreshing breeze you should know that it’s still very very hot and you will burn yourself no metter how many times you use the sunscreen.

We could surely use many theorems here. Don’t spend the night under the stars next to the river in summer. Don’t turn the light on in a tent at night. Don’t lie down in the grass when you’re sweaty. Don’t sit down on a brown piles – from several reasons – because it’s never a dirt. And finally the last theorem. When your mom calls you not to forget a repellent and you just pass it over in silence be sure the universe will punish you. Not because you don’t have a repellent, but because mom is always right!

VAMPIRES DON’T LIVE IN BANAT!!!

One crown for every question before and after this holiday sounding like „so you’re going to hunt Romaninan vampires, right, hahahaha“. I understand that not everybody know where exactly vampires live in Romania, but for God’s sake , people, come on! I don’t go to Italy for pizza, I didn’t live in Ireland to search for a Leprechauns, I’m not going to eat frogs in France and I’m certainly not going to Germany to Octoberfest. But sure, I ate noodles in China and I visited a coffee shop in Amsterdam. Anyway, the vampires live in Transylvania. You know what I mean, Dracula, a hood with high collar, ferocious crowds with flaming torches and pitchforks, mysterious castles on the top of the wooded hills. We haven’t been there! That’s where we will go next time. And if we find some vampire, we won’t take a photo of him anyway, because they are invisible on the photos! Ha!

IDLE HANDS ARE THE DEVIL’S PLAYGROUND

We played a lot. For example Purple stories, which is a lot like Black stories, just with a vampire theme. Oh well, OK, we got carried away a little, but I swear, no more vampires… We were also developing our creative spirit by playing the rhyme game. The first player said a word and the others had to say words that rhymed. In a real life it looked like this:

„Marrakech“…long silence… hysterics… game over.

We played cards a lot as well, but since we found out that even stupid deuce of spades could be a reason to break up we were rather going for a long walks with an old herbarium. It was much better for our relationship than gambling.

AND DID YOU FIND ANY GYPSIES?

Well, we found Romanians. I’m not sure if it’s politically correct to call Romanians Gypsies and vice versa, but… just… I think so… yes, we found them. Do you remember the article about spa in Herculaneum? So that’s how it is…

WE ARE TOURISTS WHO HATE TOURISTS

If there’s something that dissapoited us on this trip, it’s deffinitely behaviour of other Czech tourists here in Banat. Unlike us they didn’t have their own cottage and they didn’t take care of themselves, they didn’t bring water from the waterholes, didn’t cook, didn’t wash themselves in a basin and didn’t live without electricity. Quite the contrary. They came to Ravensca to live in good local pople’s houses in expectation of five stars luxury hotel, breakfast in bed and endless service from locals. As you probably already suspect, they didn’t really got what they expected here which made them very frustrated. Later we were frustrated as well because we have never experienced such a disrespect, crudity and pure insolence. We often heart talks like this: „Shit, she (the pub/shop owner) opens just from 5 PM to 8 PM? That’s awful how they work here three hours a day and then they are just sitting home watching soap operas. I would teach them what does the hard work mean, lazy asses!“ They probably didn’t realize, that this lady has a big farm to work on and a bunch of stupid rude tourists to take care of.

We felt really sorry for local people, actually we were so sad, that we accept an invitation of local teenagers to come over the centre – of course in front of the pub – to try their homemade plum brandy. John was a hero and tried it. He turned slightly green and he asked diplomatically if there’s something else except the plums in it. When he found out it’s pure plum drink, he just remarked that it’s different than plum brandy we usually make in Czech but stillvery good. Local boys were really happy John liked it and they drank much more shots than we did, so we felt drunk for them. But people say it’s normal that youngsters drink here since 13 years of age, so it’s nothing for them when they are 16. So we were bonding with local people under the old linden in the village centre and we weren’t able to understand how can anybody offend such a wonderful, warm and kind hosts.

The bottom line is that we will certainly come back to Romania one day, to explore Transylvanian mountains, but we don’t really know when. This is the end of our journey around Banat and we are comming back to Czech landmarks for some time. We believe you willlove them as much as you loved foreign ones.You know, home is home and everyone who traveles knows, that even though we don’t have a sea in Czech, it’s still a beutiful country!

So see you soon and stay with us! 🙂