O Irech, aneb co v průvodci nenajdete / About Irish,or what a trevel guides never tell you

For ENGLISH click here

Romantika divoké přírody, šumění nočního příboje a roztomilé ovčí bečení na každém kroku. Idylické Irsko, jak ho vykreslují dokumenty National Geographic, to Irsko, které zůstane v každém, kdo ho alespoň jednou navštíví. Na co jsem ale přišla téměř po roce života v běžné irské rodině? Jací jsou Irové ve skutečnosti, a opravdu jen muzicírují, tančí a pijí Guinness? Ne tak docela…

IMG_20151122_155220

Takže na férovku – kdo jsou Irové, a jak vypadá irský život?

POVAHA. My v Česku hrozně rádi věříme tomu, že jsou Irové srdeční, příjemní a neskutečně přátelští k absolutně každému, koho potkají. Ne tak docela. Je pravdou, že vás sice zdraví moc hezkou frází “Hello, how are you today?”, časem vám ale dojde, že je jim úplně jedno, jak se dneska máte a kolikrát se na toho, s kým mluví, ani nedívají, a pokud nestihnete odpovídat už v momentě, kdy se na vás tato fráze řítí, nejspíš v době, kdy odpovíte, bude dotyčný už dávno o deset metrů dál. Z toho plyne, přátelští a vřelí velmi, upřímní a zdvořilí už méně. Je to legrační, ale z Česka jsem zvyklá, že i když někoho konverzace nebaví, stejně předstírá alespoň malou zdvořilostní pozornost. To tady neuvidíte. Pokud někoho nudíte, nebo téma hovoru není dost zajímavé, zkrátka na vás mávnou netrpělivě rukou, a skočí vám do řeči, připraveni otevřít nové téma. Co by se s vámi unavovali totiž, že ano…

IMG_1548

DOCHVILNOST. Ta mě dojímá dnes a denně, mohla bych nadávat, moralizovat, plakat, nebo se smát, stejně to nepomůže. Když Ir řekne, že přijede ve dvě, skáču radostí, pokud dorazí do večeře. Ani nedokážu spočítat, kolikrát mi rodinka oznámila, že za deset minut odcházíme. Asi nemusím říkat, že po deseti minutách jsem byla jediná připravená k odchodu. I po dvaceti. Často i za hodinu, kdy si maminka ještě stále upravovala make-up. Po nějaké době mi došlo, jak běžné to tady je. Že na návštěvu dorazíte místo slíbených 6 hodin v 8? No a co? Moje mamka by doma šílela, kdyby ze zákusku odkapávala rozteklá šlehačka a chlebíčky by se proměnily v okoralé zrůdičky, tady je to každému buřt. Částečně nejspíš pro tu brutální nezávislost na čase, jak to oni sami nazývají, a podle mě taky proto, že jim žádná šlehačka ani chlebíčky časem nezajdou, sic v Irsku se nikdo s domácí šlehačkou fakt dělat nebude. Což nás přivádí k dalšímu bodu…

IMG_20150916_093819

KUCHYNĚ. Neexistuje. Prostě není. Žádná. Ani trochu. Irové nevaří, nemají národní jídlo a za celý rok se mi z desítek otázaných lidí nepodařilo vyrazit, jaké je tedy typické irské jídlo. Nejblíže národnímu jídlu je asi STEW, tedy jakýsi jehněčí guláš se zeleninou a bramborem, nebo vařená šunka s kapustou a bramborem. Speciální na tomto jídle je, že kapusta se vaří ve vodě po šunce a dostane tak svou specifickou chuť. Ano. To je všechno, víc nečekejte. Zato jako modlu uctívají – kromě Ježíše – bramborové hranolky. Ke všemu. Nikdy nezapomenu, když jsem poprvé přiletěla do Irska a hladová jsem si v restauraci objednala lasagne. Slečna za pultem se mě optala, kolik k nim chci hranolek a já si v tu chvíli nebyla jistá, jestli je moje angličtina tak mizerná, nebo jsem jen v divné zemi. Jsem v divné zemi, hranolky tu servírují bez ptaní i k těstovinám v italské restauraci a po nějakém čase se tomu člověk přestane divit. Tedy přestanete se divit nahlas, v duchu bezděky žasnete neustále. Domácí strava se skládá výhradně z polotovarů, DOMÁCÍ jídlo je pak to, které si vlastnoručně ohřejete ne v mikrovlnce, ale v hrnci na sporáku. BLEH!

IMG_0540

DOMÁCNOST. Jakožto cizinka mám to štěstí, že o irské domácnosti něco vím. Kdybych totiž byla Irka, vím o ní… nic. Irové mají lidi na všechno. Na úklid, na zahradu, na venčení psů, hlídání dětí, na žehlení, na vaření, na nakupování… Moje ego tady chtě nechtě vyrostlo do nedozírných výšin, sic jsem tady za poloboha. Uklízím, vařím, starám se o dítě, psa, kočku a občas i maminku, žehlím, sekám trávník a stříhám živý plot, nakupuji, vyřizuji rodinnou administrativu, a do toho online pracuji pro Česko. A irská mamka žasne a nechápe, jak to sakra dělám. Říkám jí, že mě tak vychovali doma, a že moje maminka tohle všechno zvládala se dvěma dětmi a chodila u toho do práce. Polobohyně jsme tak pro irskou paní domácí s mou mamkou už obě. Faktem ale je, že irská mamka alespoň chodí do práce a vrací se domů večer. Znám tady ale spoustu rodin, kde ani jeden rodič nepracuje, i přesto mají minimálně au pair a uklízečku. Jiná kultura holt…

IMG_20150915_201025

VÝCHOVA. Neexistuje. Skoro. Dítě je osobnost a má se vyvinout samo. Možná jsem blázen, ale tak nějak si stojím za tím, že by se dítě mělo naučit, jak se samo osprchovat a jak si zavázat tkaničky, než čekat, až se to někdy naučí samo, jelikož v deseti letech už je to docela divné. Na dítě se nekřičí, dítě se netrestá, nekárá, nic není jeho vina. Byla jsem svědkem toho, kdy můj desetiletý svěřenec zaječel v restauraci na servírku, že jejich podnik je na hovno (pardon) a že servírují blafy a on chce pizzu. Kdyby byl můj, dostane facku a nedostane večeři vůbec žádnou. V tomto případě ale zareagovala jeho maminka úplně opačně. Objala ho, pohladila po hlavě a optala se ho, jestli není brouček unavený, že mu pak ještě koupí zmrzlinu, aby mu zvedla náladu. V tu chvíli jsem doufala, že dá někdo facku mně, na probrání. Neuvěřitelné. Bohužel, takhle to tu chodí. Jo a věděli jste, že ještě před 50 lety byl průměrný počet dětí na rodinu 11? Muhehe…

12735973_10201234289135577_513383940_n

NÁBOŽENSTVÍ. Křesťanské. Obrázek Ježíše u každých vchodových dveří a fotky dětí ze svatého přijímání nad každým krbem. Svaté přijímání je mimochodem největší pařba pro každé dítko. Skákací hrady, sezvaná celá rodina i sousedé, dort, dárky a hromada obálek s bankovkami. Následující den onen šťastlivec ani nemusí jít do školy. Když ale byl v televizi papež, můj pobožný svěřenec se mě ptal, kdo to je. Nasekala bych těm ignorantům na zadek, ale co je mi po tom, že ano. Hlavně že mají ve škole kapli a povinnou výuku náboženství. Že jsme všichni hříšníci, to je učí, ale kdo je to papež už zřejmě tak důležité není. Je mi z toho smutno. Vesměs jsou Irové puritáni až na půdu, sama jsem byla u toho, kdy mou rozvedenou irskou maminku před celou hospodou osočila vlastní teta se slovy “ty na mě nemluv, nechci aby lidi viděli, že mluvím s rozvedenou ženou!” Středověk! Homosexualita se tady samozřejmě taky nenosí, za posledních deset měsíců tady dvakrát někdo brutálně zbil lesbickou au pair odvedle. No, země zaslíbená to tady rozhodně není.

IMG_20151004_125158

SPORT. Všemu vévodí irský fotbal, dostihy a hurling. Jedno lepší než druhé, mysleli byste si. Prožívají to velmi, do irských vlajek jsou zahaleny domy i auta, a kdo na sobě při procházce městem v den zápasu nemá irský dres, je automaticky nepřítel. Nedávno na mě ječela banda starších mužů z předzahrádky místní hospody, proč jako fandím těm zmetkům? Nechápala jsem, vždyť jen jdu po ulici. Doma mi bylo vysvětleno, že červený svetr není pro den zápasu moudrá volba. Pořád to ale není tak hrozné jako teď, kdy začaly celonárodní dostihy a na všech televizních kanálech a výlohách jsou samí koně! Hnus! Skoro čekám, že na mě ty bestie budou ržát i z rádia. To mě přivádí k legračnímu faktu, že jako dítě u nás v Havířově byl každý tatínek buď zaměstnanec šachty, nebo podnikatel. Tady je zase každý tatínek buď voják, nebo žokej. Hehe.

IMG_20151119_144242

MÓDA. Tepláková. Velmi. Pro všechny příležitosti. Čím značkovější, tím slušnější, pochopitelně. Například můj svěřenec vlastní asi milion tepláků, žádné slušné kalhoty. Jedny vojensky zelené kapsáče, prý naslušno. Ach bože, kill me now! Kamkoli o víkendu jdeme, připadám si i v džínách přehnaně vyšňořená, ačkoli vím, že kdybych takhle šla do restaurace u nás v ČR, všichni by si ťukali na čelo, jestli jsem se nezapomněla převléknout z pyžama. Jiný kraj… Dalším ukazatelem krásy je tady všechno umělé. Nehty, řasy, vlasy, prsa, obočí, rty… cokoli. Celý rok se mě irská mamka snaží ukecat na umělé gelové nehty. Snažila jsem se jí vysvětlit, že se živím psaním, a že na to bych fakt neměla nervy, nehledě na to, že se mi to prostě nelíbí. Dostalo se mi odpovědi, že přirozená krása už fakt nefrčí. No, takže nefrčím. Zato jsem ji pak porazila v bowlingu, protože na rozdíl od ní se moje mininehty vešly do bowlingové koule. Kdo frčí teď, haaaa?

IMG_1518

Mohla bych o Irech a irském způsobu života psát donekonečna a ještě dál. Jsou občas tak strašně nepochopitelní, až se musím zastavit, zhluboka nadechnout a vydechnout a začít znovu. Nesnáší irský jazyk, protože je složitý a je těžké se ho učit. Jinými slovy jsou tak líní a pohodlní, že raději nechají vlastní kulturu padnout za vlast. Co už. Smutné. A ano, ať si říká Honza co chce, v Irsku prší. V podstatě pořád. To, že ty čtyři týdny Honzova pobytu nepršelo ani jednou, neznamená vůbec nic, než prachobyčejné štěstí a náhodu. Tak! A máš to, hihi.

IMG_20150908_171203

Za pár dní mi přijede další návštěva, takže si ještě před úplným odjezdem z Irska uděláme další roadtrip. V plánu je podrobnější zkoumání Dublinu – více piva, méně památek – národní parky, útesy i palírny, tak se těšte, budu psát jako divá!


ABOUT IRISH, OR WHAT A TRAVEL GUIDES NEVER TELL YOU

The romance of wild nature, the murmuring of night surf and cute sheep bleating on every step you take. Idyllic Ireland how we know it from National Geographic documentaries, that Ireland which stays forever in everyone who visits it at least once. But what did I found out about Ireland and Irish people after almost a year in common Irish family? What are the Irish like in a real life and are they really just making music, dancing and drinking Guinness? Well, not really…

IMG_20151122_155220

So… let’s face it – who are the Irish and how does the Irish life really looks like?

TEMPERAMENT. In Czech we like to believe that Irish people are kindhearted, pleasant and incredibly friendly to everyone they meet. Not really. The truth is they usually salute with nice “Hello, how are you today?” phrase, but after some time you realize that they don’t care about your day at all. Very often they don’t even look at you while saluting and if you’re not quick enough with your answer they will be probably long gone by the time you start answering. It implies that Irish are very warm and friendly, yes, but way less honest and polite. It’s funny but from Czech I’m used to at least pretend the polite attention even the conversation is borring. That’s something you will never see here. If you’re borring or the topic isn’t interesting enough, they just wave their hands on you and interrupt you with a new topic. Cause why would they bother… ?

IMG_1548

PUNCTUALITY. This is something that bothers me today and every day. I could curse, moralize, cry or laugh, it won’t help anyway. If Irish person says he will come at 2 o’clock, I’m extremely happy if he arrives till dinner. I couldn’t count how many times my family told me we are leaving in ten minutes. I guess I don’t need to say that after ten minutes I was the only person ready to go. After twenty minutes as well. Even one hour later, when my Irish mom was fixing her make up, I was still the only one ready. But very quickly I realized how normal and common it is for Ireland. You arrived at 8 to visit your frineds instead of 6 o’clock? So what? My mom would go crazy over melting whipped cream on a cake, but here nobody really cares. Partly because of their insane independence on time (that’s how Irish people call it) but according to my opinion, it’s because noone will waste time on homemade whipped cream in Ireland, which brings us to the next point…

IMG_20150916_093819

CUISINE. It doesn’t exist. None. Not even a little. Irish don’t cook, they don’t really have a national meal and after one whole year I didn’t find one person, who would tell me about some typical Irish meal. The closest thing to national meal is probably a STEW, mixture of lamb meat, vegetable and potatoes. Or a boiled kale (or cabbage) with ham and potatoes. The speciality of this meal is that the kale is boiled in the same water where the ham was boiled, so it gets the specific taste. And that’s it. Don’t expect more, please. But if there’s something they adore more than Jesus it’s French fries. They goes with everything. I’ll never forget when I firstly arrived to Dublin airport and since I was very hungry I ordered a lasagna in the restaurant. The waitress asked me how much French fries I would like and suddenly I wasn’t sure if my English is so bad or if I arrived to very weird country. Well, I was in a weird country. They serve fries with pasta in Italian restaurant without asking you first. After some time you just stop wonder why… Well… you stop wonder out loud cause silently inside your head you are wondering all the time. 🙂 Homemade meal is mostly some kind of semi-finished meal, REALLY HOMEMADE meal is, when you don’t warm it up in the microwave but instead you put it into some pot and warm it up on the stove! MEH!

IMG_0540

HOUSEHOLD. As a foreigner I am lucky to know something about Irish household… or any household in general. Cause if I were Irish, I would know absolutely nothing about it. Irish have people for everything. For doing houseworks, gardening, looking after dogs, babysitting kids, ironing, shopping… My ego grew up really high here, cause my host family thinks I’m a half-goddess. I’m tidying up, cooking, looking after child and dog and cat, ironing, mowing the lawn, gardening, shopping, keeping the house in order and I still have time to write articles for my Czech job. And my Irish mom wonders and doesn’t understand how do I do that all? So I told her I was raised this way and that my mom had to manage all these things with two kids and full time job. So now for an Irish mom we are both half-goddesses me and my real mom. The fact is that my Irish mom is single parent and she has a hard full time job and she’s coming back home from work late. But I know a lot families here with both parents unemployed and still they have at least an au pair and a cleaning lady. It’s definitely a different culture.

IMG_20150915_201025

UPBRINGING. It doesn’t exist. Almost. The child is a personality and it should develop by itself. Maybe I’m crazy but I believe that some things child should know before it goes to school, like how to tie a shoelaces and things like that. You don’t raise your voice to child, you don’t punish a child, you don’t reproach anything, nothing is child’s fault. It’s just the way how they do the parenting here, and for me – yes, my mom is very typical strict Czech woman – it was simply something I couldn’t understand. Like when I was with my host mom and our 10 yo boy in restaurant and when the sweetest waitress came to us, our little boy was rude to her, saying this restaurant sucks (sorry) if they don’t have a pizza. If he was my child, I would slap him and he wouldn’t go with me o any restaurant next few months. But we were in Ireland, so his mom reacted completely opposite. She hugged him and asked him if he’s not tired. She also promised him to buy an icecream on the way home so she’ll cheer him up. At that moment I wished somebody slap me, so I wake up. For me, unbelievable! But it’s just how it works here.

Oh and did you know that 50 years ago the average number of kids in one family was 11? Muhehe… 🙂

12735973_10201234289135577_513383940_n

RELIGION. Christian. There is a picture of Jesus next to the every doors and photos of childrens’s Holy Communion above every fireplace. Holy Communion is by the way the biggest party ever for every child. A bouncy castles, all family and neighbours are invited, a big cake, lots of presents and big pile of money envelops. And the next day the lucky one doesn’t have to go to school. But when we were watching a Pope in TV with my Irish pious child, he didn’t know who the Pope was. Well, it’s nice they have a chapel and religious education at schools. They certainly teach them that we are all sinners, but obviously it’s not so important to know who the Pope is. It makes me sad. In general, Irish people are puritans like a crazy. I personaly witnessed a situation when my Irish mom was insulted by her own aunt with words: “I don’t want people to see me talking to a divorced woman!” Middle Ages! A homosexuality is – of course – not OK here. For example a lesbian au pair from our town was brutally attacked twice in last ten months. Well, it’s definitely not a Promised Land…

IMG_20151004_125158

SPORT. Above all sports they love gaelic football, Derby and hurling. One is better then the other, you could think. They really live through it, there are Irish flags on houses and cars, and a person wearing a non-Irish outfit at the match day is automatically an enemy. A few days ago a bunch of men screamed at me from a local pub why am I a fan of those bastards?!? I didn’t understand. I was only walking down the street. Back at home they exlained to me that a red jumper isn’t a wise choice for a match day. But it still wasn’t so bad. The pure hell started now, cause the Derby started and there are horses everywhere! YUCK! I kind of expect to hear those monsters neigh from the radio as well. Oh, and this actually bringsme to the fun fact, that in my hometown every father worked as a miner or as a businessman. Here, every father works as a solider or a jockey. Haha…

IMG_20151119_144242

FASHION. Tracksuit. Very tracksuit-ish. For every occasion. The more branded themore proper, of course. For example my kid has a milion of tracksuits but no decent trousers. He had one khaki green trousers with lots of pockets, for special occasions… Oh God, kill me now! Anywhere we go, I feel overdressed although I know that in Czech it wouldn’t be fancy enough. Different country… Other sign of beauty is everything fake. Nails, eyelashes, breasts, eyebrows, lips… anything. All year my host mom is trying to persuade me to get a fake nails. I’m still trying to explain that I write for living so I couldn’t have those, and I don’t like them anyway. The response was that „nature beauty isn’t really fashionable at the moment“. Well, so I’m not fashionable at the moment. But later I beat her in bowling, because my nails could fit into the bowling ball. Hers didn’t. So who’s laughing now, haaaaaa? 🙂 (Trina I love you, ok? 🙂 )

IMG_1518

I should go on and on about Irish lifestyle. Sometimes it’s so hard to understand it, that I have to stop and take a deep breath and then start again. They hate their own language because it’s too difficult and it’s very hard to learn it. In different words, they are so lazy they will let their national culture disappear forever. Sad. And yes, whatever John says, it always rains in Ireland. Like all the time. The fact that it didn’t rain – not even once – when John was in Ireland, it doesn’t mean anything. Pure luck and coincidence. That’s it! Hehehe…

IMG_20150908_171203

I expect another guests in a few days so I’ll go for one more road trip before I leave Ireland for good. We are planning detailed examination of Dublin – more beer, less monuments – national parcs, cliffs, distilleries, etc… So be prepared! I’ll be writing like crazy!

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s